Máme štěstí, protože máme víc, než potřebujeme. Rozhlédněme se kolem sebe a pomáhejme ostatním. Kdy jsem se poprvé setkala s pojmem „adopce na dálku“, si už nepamatuji, ale každopádně vím, že mě tato myšlenka nadchla. Proto, když jsem začala učit na 22. základní škole Na Dlouhých, jsem se rozhodla tento nápad šířit dál – mezi dětmi, pedagogy i ostatními zaměstnanci naší školy. Všechno začalo touhou být užitečný. Pomoci někomu, kdo si sám svým přičiněním pomoci nemůže, kdo nemá takové podmínky pro život, jako máme my. Z několika možných organizací, které zprostředkovávají adopci na dálku, jsme s dětmi vybrali Nadaci Mezinárodní
…
