Jak jsme psali na hliněné destičky – zážitky žáků 6. třídy
Jednou při dějepisu, přesně 2. února, jsme si s třídou vyzkoušeli, jak lidé v Mezopotámii psali na hliněné destičky. Každý měl svou skupinku a měli jsme napsat něco klínovým písmem. Kdybychom ve škole museli psát na hliněné destičky, tak bych neměl žádné výpisky a vůbec by mi to nešlo.
Vašek Šilhan
Byl dobrý pocit, že si mohu zkusit něco, co bylo dříve obvyklé. Vzali jsme malé dřívko a psali jsme. Ze začátku to byl nezvyk, protože vždycky píšeme na papír a moje písmo na papíře je menší, a ne tak široké. Byl to skvělý zážitek, ale ve škole by mi to nevyhovovalo, protože destičky jsou malé a skoro nic by se mi tam nevešlo.
Verča Šašková
Psát na hliněné destičky bylo takové zvláštní, protože to bylo jako bych psala do něčeho měkkého. Ve starověké Mezopotámii bych asi žít nechtěla, protože psali jiným ještě obtížnějším písmem. Ve škole tímhle písmem a na hliněné destičky, to by trvalo strašně dlouho.
Vanesa Panešová
Psaní na hliněné destičky při dějepisu mě velmi bavilo. Přestože to vypadá velmi jednoduše, tak je to velmi obtížné. Kdybychom takhle psali ve škole, tak bych si nevěděla rady.
Adéla Kratochvílová
Když jsme psali na hliněné destičky při dějepisu, tak jsme psali dřevěnou špachtličkou. Byla to zábava a zajímavá zkušenost, jen jsme neuměli psát klínovým písmem, takže to byly náhodné znaky. Psát ve škole klínovým písmem bych nechtěl – je to zdlouhavé, náročné a moc bych toho nestihl.
Adam Jindřich